O smrti

Být v blízkosti pozůstalého není nic příjemného.Přitom byste tolik chtěli nabídnout pomocnou ruku, ale nevíte jak.
Tady je deset věcí, co bych uvítala, aby tenkrát lidé okolo mě věděli.
Možná se vám někdy budou hodit.
1. Pochopte, že truchlící jsou zvláštní živočišný druh.2. Nenuťte pozůstalé do role oběti.3. Buďte autentičtí.4. Mluvte o zemřelém.5....

"Rok jsem sbírala odvahu. Rok jsem sbírala prožitky. Rok života po smrti mého milovaného manžela mi přinesl tolik krásných věcí, kolik jsem si nikdy nedokázala představit. Skrz svůj osobní příběh chci zprostředkovat, že smrt se dá vnímat i jinak než ztráta. Že vedle hlubokého zármutku lze zažívat i hluboké, dechberoucí štěstí. Chci vrátit smrt...

O své zemřelé bychom měli pečovat. Kontakt s mrtvým tělem totiž pomáhá pozůstalým vyrovnat se se ztrátou. Na workshopech to učí Alžběta Živá, jedna ze tří zakladatelek spolku Ke kořenům. Spolu spravují přírodní hřbitov, kde se ukládá popel mrtvých ke kořenům stromů, provází pozůstalé posledním rozloučením a nově také radí, jak se postarat o mrtvé...

Před dvaadvaceti lety jí zazvonil telefon, který změnil její život. Zenith Virago si dnes říká deathwalker, tedy něco jako průvodce smrtí, a v rodné Austrálii patří k vyhledávaným organizátorům pohřebních obřadů. O umírání, smrti a roli rituálů v lidském životě učí na celém světě.

Máloco se vyrovná pocitu bezmoci, když stojíte u nemocničního lůžka s blízkým člověkem, který je na konci svého života. Blanka Dobešová na základě takového zážitku změnila svůj pohled na profesionalizaci "posledních chvil" a loučení. Velmi osobní povídání o tom, že i těžké okamžiky mohou být nečekaně krásné, pokud se k nim správně postavíme.