S úctou k lidskosti 

Tak jako svoje narození si ani svou smrt nepamatujeme.

Zaskočí nás pocit konečnosti, bezmoci, ztráty sebe sama. Svých blízkých, toho, co nás definovalo, kým jsme. Strach z prázdna, nicoty, pod kterou si neumíme nic představit. Z bolesti a smutku.

Možná se ale jen vracíme tam, odkud jsme přišli. Protože si to ale nepamatujeme, bojíme se toho neznámého.

Možná si potřebujeme upřímně přiznat všechny svoje pocity, které nás svírají. Které svírají naše blízké. Bojíme se jim ublížit tím, co cítíme. Tak jsme s tím sami. Každý jsme s nimi uzavřený sám v sobě a nedokážeme je sdílet, mluvit o nich, přiznat si je.

Neumíme to celý život a před smrtí už máme ostych se otevřít. A právě v tomto okamžiku můžeme tím sebe, i naše blízké osvobodit. Už nemáme co ztratit.

Nabízím doprovázení umírajícím a jejich rodinám. Prostor se otevřít, rozloučit se a uspořádat si poslední věci.

Potřebujete si promluvit o sobě nebo o svém blízkém? O svých pocitech, obavách, emocích a bolesti? 

Zavolejte mi. Napište.
Nezůstávejte v tom sami.