
S úctou k lidskosti
Tak jako svoje narození si ani svou smrt nepamatujeme.
Zaskočí nás pocit konečnosti, bezmoci, ztráty sebe sama. Svých blízkých, toho, co nás definovalo, kým jsme. Strach z prázdna, nicoty, pod kterou si neumíme nic představit. Z bolesti a smutku.
Možná se ale jen vracíme tam, odkud jsme přišli. Protože si to ale nepamatujeme, bojíme se toho neznámého.
Možná si potřebujeme upřímně přiznat všechny svoje pocity, které nás svírají. Které svírají naše blízké. Bojíme se jim ublížit tím, co cítíme. Tak jsme s tím sami. Každý jsme s nimi uzavřený sám v sobě a nedokážeme je sdílet, mluvit o nich, přiznat si je.
Neumíme to celý život a před smrtí už máme ostych se otevřít. A právě v tomto okamžiku můžeme tím sebe, i naše blízké osvobodit. Už nemáme co ztratit.
Máte jedinečnou možnost se usmířit. Nejen s blízkými. Dopovědět si všechno, co potřebujete...
Máte možnost se smířit i sami se sebou. Klesnout svou myslí do těla a poznat sami sebe. Uvědomit si, že tělo, city i mysl patří k vám. Ze vaše tělo je vědomá, cítící a myslící bytost. Skrze tělo se opřít o přírodu. Najít pevnou půdu pod nohama a bytostně cítit, ze nejste sami. Že za vámi stojí síla, mnohem větší, než my. Rozpustit strach a najít odvahu k poslednímu dobrodružství.
Nabízím doprovázení nemocným, umírajícím a jejich rodinám. Prostor se otevřít, rozloučit se, smířit se a uspořádat si poslední věci.
Potřebujete si promluvit o sobě nebo o svém blízkém? O svých pocitech, obavách, emocích a bolesti... o čemkoli.
Zavolejte mi. Napište.
Nezůstávejte v tom sami.