S úctou k životu.           S úctou k lidskosti.

Odchod s grácií 

Smrt není opakem života, ale jeho fází. Je jen výdech, než se znovu nadechneme v jiné formě. 

V jiném těle..

Ze smrti jsme udělali strašáka. Celý život se možná bojíme zbytečně. Stejně smrti neutečeme.

Bylo by úlevné se zastavit a přijmout ji. 

Uznat svůj konec. 

Přijmout svůj odchod.

Bylo by úlevné se jí odevzdat. Přijmout svou smrtelnost a přestat se s snažit za každou cenu dělat, že mě se to netýká.

Bylo by úlevné s tím vědomím uspořádat svoje věci. Potkat se s lidmi a všechno si dopovědět.

Bylo by úžasné pro naše blízké, kdyby viděli, že jsme to přijali a že i když se bojíme, protože nevíme, jaké to bude, tak to bereme jako poslední dobrodružství v tomto životě a těle.

Mohli bychom uspořádat oslavu konce svého života. Mohli bychom sepsat svůj příběh, svůj úhel pohledu.

Uspořádat si své věci, aby naši milování věděli co, kde a proč... , aby věděli, jak s věcmi po nás naložit. A nemuseli po naší smrti pátrat.

Mohli bychom i naplánovat svůj pohřeb, poslední rozloučení s námi. Napsat si řeč, která by mohla být přednesena. 

Zanechali bychom za sebou naše blízké s pocitem, že se vlastně nestalo nic strašného. Že smrt není neštěstí. Že to je prostě součást života.

Všechno na této Zemi nám pořád ukazuje tu cykličnost. Nádech a výdech. Růst a zánik. Jaro a podzim.

Potřebujeme "jen" přijmout sami sebe, svá těla, svou lidskost jako součást Země a jejich cyklů. Přestat se vyčleňovat.

Teprve potom se přestaneme bát. Výdechu. Smrti a konce. Protože stejně jako vše živé na naší planetě to přijmeme takové, jaké to je.

A někde hluboko ve svých tělech budeme vědět, že i když skončí tento náš jedinečný život, tak život jako takový pokračuje pořád dál a my jsme a budeme jeho součástí. 

Jen v jiných formách.

Když si tohle všechno dokážeme uvědomit skrze svá těla, tak si teprve dovolíme prožít tento náš život a příběh naplno.

Protože v tomto těle a čase máte tuhle jedinou šanci. 

Jako VY.

Můžete odejít smíření s tím, kdo jste. Uvědomit si, že jste vědomé, cítící a myslící tělo.


Jak byste si přáli zemřít? Jak si představujete lékařskou péči na sklonku života? Máte přání ohledně svého pohřbu?

Chcete si o své smrti o svých posledních věcech a jejich uspořádání popovídat, naplánovat a zaznamenat je pro blízké? 

Kolem umírání a smrti vyvstává spousta otázek, které si můžete zodpovědět už dnes. 

Take spousta pocitů a emocí, kterým spolu poskytneme prostor.

Když se podíváte svému strachu ze smrti do očí, uvědomíte si radost z toho, že ještě žijete. 

Když si uvědomíte sami sebe a své tělo, najdete i pro co žít. Můžete se i uzdravit. 


S úctou k životu.
s úctou k lidskosti. 


Mirka Zagozdová 

Jsem tady pro vás. 

© 2021 - 2024 Mezi světy. 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!