S úctou k životu. S úctou k lidskosti.
Odchod s grácií
Smrt není opakem života, ale jeho fází. Je jen výdech, než se znovu nadechneme v jiné formě.
V jiném těle..
Ze smrti jsme udělali strašáka. Celý život se možná bojíme zbytečně. Stejně smrti neutečeme.
Bylo by úlevné se zastavit a přijmout ji.
Uznat svůj konec.
Přijmout svůj odchod.
Bylo by úlevné se jí odevzdat. Přijmout svou smrtelnost a přestat se s snažit za každou cenu dělat, že mě se to netýká.
Bylo by úlevné s tím vědomím uspořádat svoje věci. Potkat se s lidmi a všechno si dopovědět.
Bylo by úžasné pro naše blízké, kdyby viděli, že jsme to přijali a že i když se bojíme, protože nevíme, jaké to bude, tak to bereme jako poslední dobrodružství v tomto životě a těle.
Mohli bychom uspořádat oslavu konce svého života. Mohli bychom sepsat svůj příběh, svůj úhel pohledu.
Uspořádat si své věci, aby naši milování věděli co, kde a proč... , aby věděli, jak s věcmi po nás naložit. A nemuseli po naší smrti pátrat.
Mohli bychom i naplánovat svůj pohřeb, poslední rozloučení s námi. Napsat si řeč, která by mohla být přednesena.
Zanechali bychom za sebou naše blízké s pocitem, že se vlastně nestalo nic strašného. Že smrt není neštěstí. Že to je prostě součást života.
Všechno na této Zemi nám pořád ukazuje tu cykličnost. Nádech a výdech. Růst a zánik. Jaro a podzim.
Potřebujeme "jen" přijmout sami sebe, svá těla, svou lidskost jako součást Země a jejich cyklů. Přestat se vyčleňovat.
Teprve potom se přestaneme bát. Výdechu. Smrti a konce. Protože stejně jako vše živé na naší planetě to přijmeme takové, jaké to je.
A někde hluboko ve svých tělech budeme vědět, že i když skončí tento náš jedinečný život, tak život jako takový pokračuje pořád dál a my jsme a budeme jeho součástí.
Jen v jiných formách.
Když si tohle všechno dokážeme uvědomit skrze svá těla, tak si teprve dovolíme prožít tento náš život a příběh naplno.
Protože v tomto těle a čase máte tuhle jedinou šanci.
Jako VY.
Můžete odejít smíření s tím, kdo jste. Uvědomit si, že jste vědomé, cítící a myslící tělo.
Jak byste si přáli zemřít? Jak si představujete lékařskou péči na sklonku života? Máte přání ohledně svého pohřbu?
Chcete si o své smrti o svých posledních věcech a jejich uspořádání popovídat, naplánovat a zaznamenat je pro blízké?
Kolem umírání a smrti vyvstává spousta otázek, které si můžete zodpovědět už dnes.
Take spousta pocitů a emocí, kterým spolu poskytneme prostor.
Když se podíváte svému strachu ze smrti do očí, uvědomíte si radost z toho, že ještě žijete.
Když si uvědomíte sami sebe a své tělo, najdete i pro co žít. Můžete se i uzdravit.
S úctou k životu.
s úctou k lidskosti.
Mirka Zagozdová